Ahoj, toto je malý report z nedělního turnajového odpoledne v Outpostu. Na pořadu byli dva turnaje, jednak již dopoledne začínající constructed a pak všemi netrpělivě očekávaný večerní draft s německými limitovanými Wizardy. Bohužel, zatím asi největší turnaj v posledních létech zhatilo počasí, jmenovitě voda, a to voda velká. Pro neznalé - ve středu téhož týdne kulminovala v Praze povodňová vlna. Každopádně se nakonec obou turnajů zúčastnilo dohromady osmnáct hráčů, takže to vlastně celkem šlo.
Jistě zde neopomenu vyzdvihnout nezištný skutek jednoho z prodavačů Outpostu, Ondřeje Doudy, který jen kvůli nám musel v neděli brzo ráno stávat, aby nám otevřel obchod již před desátou. Díky! Mám podezření na určité jedince ze středozemních kruhů, že mi to udělali schválně (měl jsem totiž taky klíče). Ale já jednou přijdu včas a pak všichni uvidíte, holomci!
Ale již čile k prvnímu turnaji! Turnaje se zúčastnilo ... ehm ...zúčastnili Jakub Krchák, mistr republiky a v současnosti první hráč v českém žebříčku, a Vojta Sobek, úřadující a dvojnásobný mistr republiky. Jak to tak bývá, rozdělili si ti dva mezi sebou ještě před turnajem ceny pro první dva, a tak jsem si to se zbytkem startovacího pole rozdal alespoň o to třetí místo.
Chtěl bych předem upozornit na fakt, že nejsem nijak špatný hráč, vždyť jsem třeba v limitovaném hodnocení na předních místech. Předních místech v třetí desítce! Ale s těma dvěma se opravdu hraje velice špatně. Naštěstí jsem nemusel hrát proti Jakubovi, jehož mind game tricks jsou známy snad až za hranicemi. Moc dobře si pamatuji, jak mě na jednom z předchozích turnajů těsně před koncem hry, kterou jsem měl již prakticky vyhranou, rozrušil tak, že jsem nakonec prohrál 0:6. Nahnul se nad moji polovinu stolu aby si přečetl co dělají mé karty (hned mi to mělo být podivné - kdo si kdy čte co vlastně ty karty dělaj, že?) a začal jakoby náhodou stříkat krví z nosu. A to ještě není nic proti Vojtovi, ale o tom až později.
První kolo jsem hrál s Adamem, takže jsme si dali remízu. Dycky dáme remízu. Hrál jsem mého oblíbeného fallen Gandalfa. Adam zase Target Boye a Gondor. V prvním kole jsem nasideboardoval dvě Lost in Free Domains, které se pohotově usadily na spodku balíčku a tak jsem je vůbec nepoužil. Byla to jedna z těch her, kdy mi do ruky přišly samé pomocné karty, které mi z počátku bylo líto zahazovat, čímž jsem se zpomalil natolik, že jsem dolízal až při free councilu. Adamovi to celkem chodilo, a tak někdy okolo šestého kola s 32 body vyhlásil konec. Ačkoli jsem měl asi o osm bodů méně, byl jsem rád, že ho zavolal, jelikož jsem měl na ruce Red Book, Glóina , dvakrát Guarded Haven a Toma Bombadila. Vše jsem zahrál v již dříve vybudovaných havenech z Mischiefů a v Hidden Havenu na Barrow Downs (kde hraju Sapling a v zápětí měním na haven, storuji a dam si pomocí Wizard’s Trove White Tree za pět bodů). Po korupci se již raduji z vítězství, když mi Adam oznámí, že si špatně spočítal body a má tak stejně jako já. No nekopli byste ho?
Následuje půlhodinová pruda při měnění karet v balíčcích, jelikož další kolo hraji s Karlem, který hraje miniony.
Proti minionům hraju opět FGandalfa, tentokráte ale ne s elfy, ale hobity. Je to takový relaxační balíček (report bez x jako by nebyl) - hobiti relaxují v BagEndu, občas vyrazí na zdravotní procházku do okolí, a tak je Short Rest příhodná card of choice. Karel měl navíc od začátku zasranou ruku (jeho slova) bodovými kartami. takže po mě hodil první hazard až někdy ve třetím kole. A jakmile hobiti jednou dorazí do mů (BagEndu), mám vyhráno. Karel snad zahrál nějaké ty dračí fakce, ale to tak bylo všechno, jelikož se mu půlily. Snadná výhra, zejména díky tomu, že se téměř nehýbu, a tak soupeři výrazně zhoršuji cirkulaci karet, na kteroužto Karel dojel.
Opět pruda při měnění balíčků. Třetí kolo hraju proti Vojtovi.
Vojta hraje jakéhosi squattovacího Fallen Radagasta, jež pouze občas hne s Radagastem a pak ještě s nějakým tím shadowmagic charakterem do podzemí. V podzemí si ale Vojta jaksi nic nezahrál, jelikož jsem na jeho Deeper Shadow odopvěděl dvěma blindy, což nečekal a ztratil tím alespoň dvě kola. Navíc se mu zasrala ruka (moje slova) zbytečnými předměty typu Aiglos a spol. Musím uznat, že pokud mám den, tedy nejsem úplně mimo (ano, den jsem neměl a byl mimo), musím porazit jakéhokoli squatovacího fallena. Teda, s Kubou pouze remizuji. A tak jsem měl dvacet pět bodů a jal se dolízat, když mi Vojta s pomocí Daelomina zahodil až na jednu všechny karty z ruky. Z Vojtovy strany to byla absolutely perfect play, načasování i jeho herní chování bylo perfektní. Fakt jsem si toho nevšiml.
Vojta měl na stole asi jen 5 Nazgúlů, mezi nima bohužel kromě jiných i Úvathu, kterým si chytře vyndal nadvakrát Khamúla (přidal si hazard Daelominem, což jsem jaksi nepropočítal. Myslel jsem, že mu to nevyjde, a v příštím kole bych už měl na ruce dvě Praise to Elbereth, které byly opět trapně mezi posledními čtyřmi kartami v balíku) a bylo po ruce s patnácti body. Bohužel mě to rozhodilo natolik, že jsem opomněl na variantu vyhlášení councilu, což mě jaksi připravilo o vítězství. Vojta neztrácel čas, napodruhé už do podzemí došel, zahrál hodně bodů a po zásluze vyhrál.
Turnaj byl docela ovlivněn časovým limitem, při němž kola končila kapánek jinak, než si většina myslela, a tak se dá říci, že až možná tři hry byly de facto rozhodnuty časem a ne hráči. Lidi si stěžovali, pálili rulebooky, ale nakonec přeci jen sami rádi museli uznat svou neznalost pravidel. It’s good not to be a judge, sometimes....
Turnaj vyhrál Kuba, Vojta se tedy musel spokojit až s druhým místem. Nakonec jsem uhájil třetí místo, i když to bylo až na tiebreaky. Jaké že poučení plyne z tohoto turnaje? Věřím, že měl bych-li dva kartami na sobě nezávislé decky a mohl tak v pohodě mezi koly relaxovat, bylo by to se mnou daleko lepší. A nebo jsem si měl koupit pár plechovek Red Bullu.
Michal
Look for Mike’s second part of this report. Coming soon into computers near you!
