Angels postoupí do World Series, to je jasná věc. V pátek anaheimští jednoduše přehráli soupeře, kdy zaplněný stadion celkem dvakrát sledoval oslavný ohňostroj při homerunech domácích. I v sobotu měli domácí fanoušci příležitost vyhazovat do povětří své rally monkeys. Tentokrát srdce plesala nad nádhernou pitching game obou týmů. Vždyť na počátku sedmého inningu byl stav stále nula nula, přičemž Twins naposledy zaznamenali base hit single v průběhu třetího inningu!
Ale to vás asi nezajímá, že?
Někdo vstává ve dvě ráno aby se díval v průběhu olympiády na krasobruslení, já zase žeru baseball. A tak jsem nestihl sobotní one deck game, na kterou jsem se připravoval snad nejsvědomitěji za poslední rok a půl. Nu což, nebyla poslední, příště Vás všechny zmasim.
Místo ve dvanáct jsem se objevil v Díře až v půl páté, načež jsem si uvědomil, že jsem ještě nesnídal a vyrazil do Bohemia Bejglu na bejgly. Nakonec se naštěstí začátek draftu posunul, takže jsem vše beze spěchu stihl. Dost mě překvapilo, že se sešlo jen 21 lidí, a z toho ještě tři nehráli. Nu což, aspoň nás bude sudo. Organizační zmatky, zejména způsobeny tím, že nás Kuba, pořadatel, nebyl schopen překřičet a tak nikdo nevěděl co se děje, byly zažehnány Kubovou kámoškou, která nám vysvětlila kam si máme sednout, jak budeme draftovat a že máme držet hubu nebo zavolá policii. Kuba nám pak rozdal boostery, a draft započal.
Draftoval jsem z německého starteru, jelikož se dá jednodušeji rozbalit.
Po rozbalení fixsní části jsem se neudržel a propukl v ďábelský smích, jelikož jsem si rozbalil nejsilnější fixáč s Trhranduilem. Vedle mě sedící Martin řekl sprosté slovo. Bohužel, ani ne tak proto, že by se lekl mého úšklebku, ale spíše proto, že zjistil co má ve starteru za réra. Načež to Kuba nevydržel a změnil směr. Jo, a Karel je medžikář.
Přijde mi, že raději draftuji, než ten balíček poté hraju. Nebudu se zde rozepisovat jak jsem co bral, jaké kartě jsem dal přednost před jakou, jelikož by to nikam nevedlo. Draftovat tak šíleně složitou hru jako Středozem se nelze naučit z příruček. A to zejména proto, že i dobře nadraftovaný balíček v rukou mistra může úplně vyhořet jen díky tomu, že se povaha balíčku neshoduje s herním myšlením a stylem hráče. Dobrým příkladem byl zrovna Martin, který měl po druhém kole pouhé dva body. Jelikož seděl při draftu vedle mě, nemohl jsem si nevšimnout, jak si stěžoval na to, že v kartách, které kolem něj chodí už nic není a podobně. Martin musel po druhém kole jít domů (nebo já nevím kam), a tak poslední dvě hry za něj dohrával Kuba, do té doby rozhodčí.
Po turnaji se mi Kuba svěřil, že nikdy neviděl tak dobře nadraftovaný balíček, vždyť obě dvě hry, které s tím balíčkem hrál, vyhrál 6:0. Ale zpět k mému draftu. Bylo by rouháním nehrát s Thranduilem roadblock, jelikož se veškeré důležité body v tomto fixáči hrají na sajtech s pouze jedním wildernessem. Doors of Night, 3x Long Winter, Foul Fumes, 3x Peril Returned a 3x Twilight tak byl dobrý základ hazardního balíčku. Hrál jsem opravdu velké množství kenclování a podpůrných karet do útoku, protože jsem se přece jen plánoval pohybovat v dragon country. Anborn, Dori/ 2x Escape, 2(!)x Dragon's Hunger, Many Turns and Doublings, Lucky Strike, Block, dva riskáče a Not at Home, společně s Friend or Three, Muster, a Secret Passage tak byl dobrý základ resourcového balíčku.
Taky jsem si, až na Paths of the Dead, nasvačil kompletní kombo na zahrání Army of Dead.
První hra proti Matějovi začala výborně, nasadil jsem dalšího panáčka, rozdělil družinku ve dví a zahrál první body. Matějovo první kolo jsem ale bohužel zazmatkoval a udělal zásadní chybu celého zápasu (a jedinou v turnaji, nepočítám-li mou absolutní neschopnost uvědomit si kde jsem a kam dojdu), jelikož jsem nezahrál Long Winter. Doorsy sice nebyly v noci, takže bych mu netapl sajt kam šel, ale vrátil bych ho zpět do havenu, jelikož neměl ve skupince rangera. A to jsem si neuvědomil. Kdybych to udělal, neměl by Matěj jediný item a v pohodě bych vyhrál. Takhle si zahrál Arkenstone na trpaslíka, kterého se mi pak až do konce hry nepodařilo ani zkorumpovat, ani zinfluencovat, i když jsem na něj šel s wizardem a Friend or Tree. Bohužel to rozhodlo o mé prohře 14:20.
Prohra 2:4, po první hře 2 body
Pavel hrál stejný fixáč jako já a tak jsme se celkem drsně vybili. Naštěstí jsem si mohl v character draftu vybírat z celých deseti panáčků, takže jsem byl v pohodě s Oinem, Brandem, Enkenbrandem a nějakejma těma hovňousama. Pavel si první kolo zamířil k Bandit's Laiře, která ale zatouchala foul fumy tak, že si tam nic nemohl zahrát. Druhé kolo se z Brown Landů vypravil na jih, do Southron Oázy. Bohužel, změna podnebí, ovlivněná zejména znečištěním ovzduší z prvního kola, způsobila, že jindy teplý jih se změnil ve sněhovou pustinu a Pavel opět ostrouhal.
Nutno dodat, že jsem, mimo jiné, dostal ve svém prvním kole Gandalfa, takže na Pavla zbyl Palando. Ten rozhodně necítil žádnou potřebu vystrkovat do takového počasí nos a ukryl se v teple, na dně balíčku. A když už se v posledním kole, pravděpodobně z donucení, vydal přemluvit Elfy s Thranduil's Halls, že u Pavla jim bude líp než v mém MP pile, potkal pavouky s Pierced by Many Wounds. A tak Pavlovi nezbylo, než mi dát Palanda přečíst. Nakonec jsem nebyl zas až taková svině, a tuším jsem soupeři nic nezabil, takže Pavel skončil přesně s tím, s čím začal.
Výhra 6:0, po druhé hře 8 bodů
Třetí kolo jsem potkal Martina a.k.a. Arcáka, který hrál neuvěřitelně cool deck. Posuďte jen jeho starting družinku: Aragorn II, Boromir II a Thorin II. Bohužel, i když dobře nadraftovaný a jistě i hraný, chyběla mu troška té verzatility, která vedla k tomu, že jsem nakonec Martinovi umožnil díky mému roadblocku zahrát body jen asi každé druhé kolo. Hru jsem začal po oblíbené ose. Jedna skupinka na Lorien, druhá na Wind Throne pro meč či do Thranduil's Halls pro fakci. Ti z Lorienu, nejlépe ještě posíleni wizardem, se vydali další kolo na Lonely Mountain pro růžovou hoardovou košilku a druhá skupina většinou cestovala na jih po trase Ents of Fangorn, Shadowfax a Men of Lamedon. Skvěle se osvědčila moje resource část decku, jelikož až na sebezkorumpování jednoho z mých jedničkových panáčků mi Arcák nic nezabil. Říkám nezabil, jelikož typy hazardů, jako Cave Drake na rangery a poté River, či Lure of cokoliv na panáčka s itemem a následný útok s Corpse Candle jsou normálně osvědčeně smrtelné kombinace. Protáčel jsem riskáče jak zběsilý, vždy když jsem potřeboval kenclovač jsem měl jeden na ruce či si ho právě lízl, jako třeba Many Turns and Doublings proti Corpse Candle. I jediný podstatný corruption check na Thranduilovi s 4CP jsem odvrátil kartou Friend or Three, takže poho.
Minulou hru, jak jsem slyšel, Martin odinfluencoval soupeři tři panáčky, čehož jsem se obával, ale vše vyřešil fakt, že mu až do konce hry nepřišel wizard. Mimochodem, všechny hry, které jsem hrál byly ukončeny časovým limitem. Nikdo nevyvolal koncil, ani jsme nikdy nedolízali, i když ve hře s Matějem jsme k tomu měli blízko.
Výhra 4:2, po třetí hře 12 bodů
Poslední kolo. Já i můj soupeř, Josef, jsme ještě měli šanci při výsledku 6:0 skončit první. Dolehl na mě ruch minulosti. Matně jsem si začal uvědomovat co mě čeká. V duhém kole, když jsem hrál proti Pavlovi, jsem slyšel z vedlejší místnosti Pepův hurónský řev. Několik sekund poté se z téže místnosti vypotácel popotahující T.D. Nějakou hodinku před tím jsem zase slyšel opravdu zaručenou informaci, že kdosi na někoho vytáhl přes Doorsy Nameless Thing. No, a pak taky tu byl člověk, který měl prý v balíčku tři ahunty a neuvěřitelné množství podobných patnáctkových wormů. V průběhu poslední, čvrté hry, jsem na vlastní kůži zjistil, kdo to je.
V prvním kole, kromě toho, že Pepa vytáhl Palanda a bez obtíží došel kam chtěl, na mě vyběhl, kromě jiných, i Bairanax Ahunt a již zmíněná Namelesa. Brutálně mi tím potapoval celou skupinku, ale stejně jsem neměl na tom Wind Thronu co zahrát. Byl jsem překvapen, jak se soupeři podařilo efektivně potapovat mé bijce, a soupeř byl překvapen, jakto že se mu nepodařilo efektivně zabít alespoň tři mé charaktery, jak se mu to povedlo ve hře minulé, proti hůře připravenému soupeři. Hra se vyvíjela celkem jednostranně, Pepa blbě chodil po sajtech na které nefungovala Long Winter a ani moc nešly hrát mé creatures, které jsem víceméně měl postavené hlavně na lesy a ruiny. Vypadalo to na jasné Pepovo vítězství.
V posledním kole jsem ale konečně vyndal Gandalfa a vydal se s ním pro růžovou košilku na Lonely Mountain. Gandalfa potkal Daelomin Ahunt.
Daelomina potkala smrt.
(Gandalf jen tak bez tapnutí 11 a 9 na body) Bohužel, automatický útok už Gandalf nepřehodil,
ale i díky čtyřem bodům za mrtvého ahunta jsem nakonec prohrál jen 12:14.
Prohra 2:4, konečný počet bodů: 14 a sedmé místo
Vyhrál jsem modrého hobitka a booster. Co říci na závěr? Překvapily mě výkony některých hráčů, a to nejen herní. Vesměs negativně. Vím, že asi netušíte co tím myslím, a možná že je to i dobře. Uvidíme se na mistrovství Evropy. Pac a pusu, Michal Tucnik.
P.S.: Domů jsem se dostal v půl čtvrté ráno. Tak akorát v polovině čtvrtého inningu. Let's Go Mets!
